Kakariki rudočelý (Cyanoramphus novaezelandiae): Otužilý a neposedný skřítek z Nového Zélandu – chov, krmení a voliéry

Kakariki rudočelý (Cyanoramphus novaezelandiae), v české literatuře často označovaný také jako kakariki červenočelý, je jedním z nejpozoruhodnějších, nejpilnějších a nejoriginálnějších papoušků v moderní avikultuře. Tento středně velký novozélandský papoušek si získal srdce tisíců chovatelů po celém světě svým neúnavným temperamentem, neobyčejnou zvídavostí, obrovskou otužilostí a chováním, které se v mnoha ohledech výrazně liší od klasických australských či jihoamerických papoušků. V tomto detailním průvodci prozkoumáme jeho biologii, specifické nároky na krmení s vysokým podílem šťavnaté složky, zásady celoročního venkovního chovu i prevenci typických neduhů.

Původ a charakteristika druhu v novozélandské přírodě

Kakariki rudočelý obývá lesy a pobřežní křoviny Nového Zélandu a přilehlých ostrovů (např. Stewartův ostrov, Kermadekovy ostrovy, Aucklandovy ostrovy):

• Vzhled a zbarvení: Dorůstá délky 26 až 28 cm a váží 60 až 90 gramů. Tělo pokrývá sytě trávově zelené peří, čelo, temeno a proužek za okem jsou zářivě rubínově červené a po stranách kostrče má dvě červené skvrnky. Krajní letky křídel mají nádherný indigově modrý lesk.
• Pohlavní dimorfismus: Samec je znatelně mohutnější, má širší hlavu a především výrazně větší a masivnější zobák než samička.
• Barevné mutace: Kromě přírodní zelené se v chovech běžně vyskytuje žlutá mutace (lutino), skořicová, plavá (fallow), straka (žlutozelená) a vzácnější modrá mutace.

Unikátní chování kakarikiho: Hrabání nohama, neposednost a zvuky

Chování kakarikiho je naprosto fascinující podívanou:

1. Hrabání jako slepička: Kakariki je jediný papoušek, který tráví obrovské množství času na zemi a aktivně hrabe nohama v podestýlce, listí a hlíně, aby vyhrabal kořínky, semínka a hmyz. Při hrabání střídá nohy přesně jako domácí kurovitá drůbež.
2. Neustálý pohyb a akrobacie: Kakariki téměř nikdy nesedí v klidu na jednom místě. Běhá po pletivu, šplhá hlavou dolů, visí za jednu nohu a neustále zkoumá každý kout voliéry či pokoje.
3. Příjemný tichý hlas: Na rozdíl od hlučných arating nebo korel se kakariki ozývá velmi tichým, bublavým zvukem připomínajícím jemné mečení kůzlete nebo chichotání („kék-kék-kék“). Je to ideální papoušek do bytu, kde neruší sousedy.
4. Vášnivá láska ke koupání: Kakariki miluje vodu v jakoukoliv roční dobu. Je schopen se koupat několikrát denně až do úplného promočení a v zimě se klidně vrhne i do ledové vody.

Nároky na ubytování a celoroční venkovní chov ve voliéře

Vzhledem k vysoké pohybové aktivitě vyžaduje kakariki prostornější chovné zařízení než stejně velcí papoušci:

• Rozměry voliéry: Ideální je venkovní voliéra o délce 3 až 4 metry, šířce 1 metr a výšce 2 metry. V menších klecích má kakariki sklon k frustraci a obezitě.
• Celoroční chov venku: Kakariki je mimořádně mrazuvzdorný – díky novozélandskému původu snáší v suchém záletu teploty až -15 °C bez nutnosti přitápění. Zálet však musí být chráněn před větrem a vlhkem.
• Zabezpečení dna voliéry: Protože kakariki neustále hrabe na zemi, dno voliéry musí být snadno čistitelné (beton, dlažba, rošty) a zabezpečené proti hlodavcům a parazitům.

Jídelníček pro kakarikiho: Důraz na čerstvé ovoce, kořenovou zeleninu a bobule

Trávicí trakt kakarikiho je přizpůsoben vysokému příjmu šťavnaté potravy:

1. Šťavnatá složka (40–50 % denní dávky): Jablka, hrušky, mrkev (milují strouhanou i v celku), červená řepa, dýně, cuketa, šípky, jeřabiny, borůvky, černý bez a hloh.
2. Zrniny a semena: Směs pro střední papoušky (proso, lesknice, oves, pohanka, čirok, kardi) s minimem slunečnice.
3. Klíčené zrní a zelené krmení: Klíčená pšenice a mungo, listy smetánky lékařské, ptačinec žabinec a čerstvé travní klasy.
4. Živočišná bílkovina v době toku: Vařené vajíčko nebo sušení mouční červi (kakariki v přírodě běžně požírá hmyz).

Hnízdění a reprodukce: Extrémně plodný druh

Kakariki dospívá velmi brzy (již v 5 až 6 měsících) a je neobyčejně plodný:

• Hnízdní budka: Rozměry základny 20 × 20 cm, výška 30–35 cm, vletový otvor 6–7 cm. Na dno nasypte 5–8 cm vrstvu vlhkých hoblin smíchaných s rašelinou.
• Snůška: Samice snáší 5 až 9 bílých vajec obden. Inkubace trvá 19–21 dní.
• Omezení počtu hnízdění: Kakarikiové mají tendenci hnízdit nepřetržitě po celý rok, což samičku fatálně vysiluje. Odchovejte maximálně 2 snůšky za rok a poté budku bezpodmínečně odeberte!

Přehledná tabulka parametrů druhu

Často kladené otázky (FAQ)

Může být kakariki ochočený jako domácí mazlíček?

Ano, kakariki je přirozeně nebojácný a rychle ztratí plachost. Bude vám sedat na rameno a zkoumat vaše věci. Mějte však na paměti, že to není „mazlící“ papoušek na drbání jako kakadu – je neustále v pohybu a dává přednost hře a zkoumání.

Proč kakariki náhle ztrácí peří na hlavě?

Při intenzivním toku nebo hnízdění může docházet k vytrhávání peří partnerem, případně jde o silné přepeřování. Zvyšte přísun vitamínů (biotin, aminokyseliny) a dopřejte ptákům klid a koupel.