Amadina Gouldové: Jak pečovat o tento barevný australský klenot

Původ a objev „duhového astrilda“

Amadinu Gouldové poprvé popsal v roce 1844 slavný britský ornitolog a malíř John Gould. Pojmenoval ji na počest své milované manželky Elizabeth Gouldové, která s ním cestovala po australské divočině a kreslila jeho proslulé litografie, avšak krátce po návratu do Anglie zemřela. Gould byl krásou ptáka tak ohromen, že ji nazval Amadina paní Gouldové (Gouldian Finch).

V přírodě obývá horké a suché savany se vzrostlými eukalypty a travinami rodu Sorghum. Během australského léta zde teploty běžně stoupají přes 40 °C, zatímco v období dešťů panuje vysoká vlhkost. V důsledku ztráty biotopu a požárů je divoká populace v Austrálii ohrožená a její export je desítky let přísně zakázán.

Pohlavní dimorfismus a barevné formy

Jednou z velkých výhod amadiny Gouldové je snadné rozeznání pohlaví u dospělých ptáků. Samec je zbarven mnohem sytěji a kontrastněji:

• Samec: Má zářivě fialová prsa, sytě žluté břicho, jasně zelený hřbet a tyrkysově modrý proužek lemující masku hlavy. Střední ocasní pera (tzv. jehličky) jsou výrazně prodloužená. Samci navíc nádherně tiše zpívají doprovázeni rytmickým poskakováním na bidle.
• Samice: Barvy jsou znatelně matnější a pastelovější. Prsa jsou spíše světle lila nebo bledě fialová, břicho světle žluté. Ocasní jehličky jsou kratší. V době toku samičce nápadně ztmavne špička zobáku do tmavě šedé až černé barvy vlivem hormonů.
• Mláďata: Po vylétnutí z hnízda jsou mláďata nenápadně šedozelená s tmavým zobáčkem. V koutcích zobáku mají svítící modré a bílé papily (bradavičky), které v temné hnízdní dutině světélkují a navádějí rodiče při krmení. Do dospělého šatu přepeřují ve věku 4 až 6 měsíců.

Ideální podmínky pro chov: Klec, teplota a hygiena

Amadiny Gouldové jsou velmi společenští, klidní ptáci, kteří nejsou agresivní vůči jiným druhům astrildů (např. amadiny pruhované, chůvičky, pásovníci). Pro úspěšný chov je nutné dodržovat tři základní pilíře:

1. Rozměry ubikace

Ačkoliv jsou drobné, potřebují prostor pro prolétnutí. Minimální rozměry klece pro jeden pár jsou 80 × 50 × 50 cm (délka × šířka × výška). Mnohem vhodnější jsou však pokojové ležaté voliéry o délce 120 cm a více. Kulaté klece jsou naprosto nevhodné.

2. Teplo a světelný režim

Amadiny Gouldové jsou extrémně choulostivé na chlad a průvan. Ideální teplota v místnosti je 22–25 °C. Pokud teplota klesne pod 18 °C, ptáci načepýří peří, ztrácejí energii a mohou rychle uhynout. Vyžadují také stabilní světelný režim 12–14 hodin denně s použitím plnospektrálních ptačích zářivek (UV-A a UV-B složka pro syntézu vitaminu D3).

3. Koupání a čistota

Amadiny milují vodu. Čistá koupelnička zavěšená na kleci je nezbytností – koupou se denně a udržují si tak peří v perfektní kondici. Vodu v koupelničce a napáječce je nutné měnit každý den.

Výživa a krmení: Jak předcházet nemocem

Základem krmné dávky je kvalitní směs drobných semen pro drobné exotické ptactvo:

• Zrniny: Lesknice (cca 40–50 %), různé druhy prosa (žluté, červené, bílé, senegalské a manna). Velmi oblíbené je senegalské proso v klasech, které slouží zároveň jako skvělé rozptýlení a zdroj zábavy.
• Naklíčené zrní: Zásadní složka potravy před hnízděním a během odchovu mláďat. Klíčením se v semenech aktivují enzymy, vitaminy E a B a bílkoviny nezbytné pro růst holátek.
• Vápník a minerály: Sépiová kost, drcené sterilizované vaječné skořápky a jemný grit s dřevěným uhlím pro bezchybné trávení ve svalnatém žaludku. Nedostatek vápníku u samiček vede k fatálnímu zadržení vejce v vejcovodu!
• Zelené krmení: Ptačinec žabinec, listy smetanky lékařské, jitrocel a travní semena v mléčné zralosti.

Hnízdění a přirozený odchov bez chůviček

V minulosti chovatelé často odebírali snesená vajíčka amadinám a podkládali je chůvičkám japonským (Lonchura striata domestica). Tento postup vedl k degeneraci přirozeného rodičovského pudu u odchovaných mláďat. Dnešním etickým standardem moderních chovatelů je výhradně přirozený odchov vlastními rodiči.

Průběh hnízdění:

1. Hnízdní budka: Polouzavřená ležatá budka o rozměrech cca 15 × 15 × 20 cm s přepážkou u vchodu, která zabraňuje vypadnutí vajíček a vytváří v hnízdě potřebné šero.
2. Stavební materiál: Jemné seno, kokosová vlákna, sisal a bílá zvířecí srst. Samec staví hnízdo s velkou pečlivostí.
3. Snůška a inkubace: Samice snáší 4 až 6 bílých vajíček. Na vejcích sedí oba partneři střídavě po dobu 14 až 15 dní. V noci zahřívají snůšku společně.
4. Péče o mladé: Mláďata opouštějí budku ve věku 21–24 dní, ale rodiče je ještě další 2 až 3 týdny přikrmují, než se mladí ptáci zcela osamostatní.