Kulíšek nejmenší: Nejmenší Sova Světa v Našem Regionu

Jak kulíšek nejmenší vypadá: Trpaslík mezi sovami

Při prvním setkání v lese si mnoho lidí kulíška splete s drobným pěvcem – sedí-li nehnutě na větvi smrku, působí jako malá peřená kulička. Přesto má dokonalou anatomii dravého nočního i denního lovce.

Svrchní strana těla je tmavě hnědá až šedohnědá s četnými drobnými bílými tečkami. Spodina těla je bělavá s výraznými podélnými tmavohnědými pruhy. Obličejový závoj je jen slabě vyvinutý, což kulíškovi dává roztomilý, ale zároveň přísný výraz. Jeho oči mají nápadně sytě žlutou duhovku lemovanou tmavým okrajem.

Geniální adaptace: Týlové falešné „oči“ (ocelli)

Jedním z nejúžasnějších evolučních znaků kulíška nejmenšího je tzv. týlový obličej. Na zadní straně hlavy (zátylku) má uspořádaná bílá a tmavá pírka tak dokonale, že při pohledu zezadu vytvářejí iluzi druhého obličeje s velkýma očima a klenutým obočím.

K čemu tento falešný obličej slouží?

• Ochrana před většími dravci: Pro krahujce obecného nebo sovu puštíka představuje sedící kulíšek snadnou kořist. Když se však predátor přiblíží zezadu a spatří „oči“, znejistí, protože dravci obvykle neútočí na kořist, která je přímo sleduje.
• Obrana proti mobbingu (útokům pěvců): Drobní ptáci (sýkory, střízlíci, králíčci) při zjištění sovy spouštějí hlučný varovný křik a snaží se ji ze zálohy napadat. Díky falešným očím na zátylku mají pěvci pocit, že je kulíšek neustále vidí, a neodváží se přiblížit na tělo.

Denní lovec a jeho pověstné „spíže“ na zimu

Zatímco většina sov tráví den v hlubokém spánku, kulíšek nejmenší je krepuskulární až denní tvor. Nejvyšší aktivitu vykazuje za ranního rozbřesku a v podvečerním soumraku, avšak v době krmení mláďat nebo v zimě loví zcela běžně i za plného poledního slunce.

Neuvěřitelná síla a odvaha v lovu

Kulíšek je schopen ulovit kořist stejné velikosti nebo dokonce těžší, než je on sám! Na kořist útočí bleskovým střemhlavým letem z vyvýšeného posedu. Mezi jeho hlavní kořist patří:

1. Drobní lesní pěvci (až 50 % potravy v zimě): Sýkora uhelníček, sýkora parukářka, králíček obecný i ohnivý, červenka obecná, brhlík lesní i pěnkava obecná.
2. Drobní savci: Norník rudý, myšice lesní i křovinná, rejsci a hraboši.
3. Hmyz a bezobratlí: V létě požírá velké množství nočních motýlů, brouků a larev.

Zimní spíže v dutinách stromů

Na podzim (od října do listopadu) začíná kulíšek hromadit zásoby na kruté zimní měsíce. V opuštěných dutinách po strakapoudech nebo ve vyvěšených ptačích budkách si zřizuje „chladničky“. Ornitologové v jediné takové kulíščí spíži nalezli pečlivě naskládaných více než 30 až 50 ulovených ptáčků a myší! Pokud v zimě potrava zmrzne na kost, kulíšek na ulovené tělo zasedne a zahřívá ho vlastním peřím, dokud maso neroztaje a nelze ho naporcovat.

Hlasové projevy: Jak kulíška v lese spolehlivě poznat

Spatřit kulíška nejmenšího na vlastní oči je kvůli jeho miniaturní velikosti a skrytému životu v korunách vysokých smrků mimořádně obtížné. Mnohem snazší je detekovat ho podle hlasu. Na přelomu zimy a jara (v únoru až dubnu) se samci ozývají teritoriálním pískáním:

Jedná se o monotónní, táhlé pískání „gjyü… gjyü… gjyü…“ opakované v intervalu přibližně 1,5 až 2 sekundy, které připomíná zvuk hvizdu na malou píšťalku nebo vzdálené volání sýce rousného. Zkušený pozorovatel dokáže hlas kulíška napodobit zapískáním na rty – samec často okamžitě reaguje, přilétá blíž zkontrolovat domnělého soka a usedá na špičku nejvyššího smrku v okolí.

Výskyt v ČR a zásady účinné ochrany

V České republice je kulíšek nejmenší chráněn zákonem jako silně ohrožený druh. Obývá především horské a podhorské lesní masivy:

• Hlavní lokality výskytu: Šumava, Český les, Krkonoše, Jizerské hory, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, ale ostrůvkovitě hnízdí i v rozsáhlejších lesních komplexech ve středních polohách (např. Brdy, Křivoklátsko, Žďárské vrchy).
• Závislost na strakapoudu velkém: Kulíšek si nedokáže vytesat vlastní hnízdní dutinu. Je stoprocentně závislý na starých dutinách vytesaných strakapoudem velkým nebo strakapoudem bělohřbetým, jejichž vletový otvor (průměr cca 4,5 cm) kulíškovi přesně padne a zároveň zabrání vstupu větším sovám (puštíkům).
• Ochranná opatření: Ponechávání doupných a odumřelých stromů při těžbě dřeva, zachování starých smíšených porostů a vyvěšování speciálních dřevobetonových budek s malým vletovým otvorem v místech, kde je přirozených dutin nedostatek.